Ironie splněných přání

7. července 2012 v 10:19 | Zu |  --- Má filosofie
Dokonalé štěstí v životě člověka prostě nikdy existovat nemůže. Není to proto, že by samotné naprosté štěstí bylo natolik abstraktní věcí, že by nebylo schopno existovat, naopak - vždyť štěstí může být vlastně cokoli. Ten problém je v lidech samotných. Je to zakořeněno v jejich holé podstatě - v tom, že se musí za každou cenu pokaždé a v čemkoli překonat současný nejlepší dosažený stupeň. Což se dá pojmout pod jediné slovo - evoluce. Člověk neumí být spokojen s tím, co právě má - vždy si najde něco, co bude k jeho dokonalému štěstí chybět, protože neustále posouvá své hranice třebaže často nevědomky a neznatelně přesto ale schválně tak, aby nikdy nebyly zcela zaplněny. Pokud by se jakýkoli člověk stal blaženě šťastným, znamenalo by to ve skutečnosti tedy, že se chod jeho evoluce zastavil, nejde-li dokonce přímo proti jeho přirozenému směru. A toto je lidským instinktem, je to rysem živočišnosi, který do homo sapiens vtiskla příroda, jež vždy byla jeho matkou a vždy bude moudřejší a větší než on sám, třebaže se snaží tomu všemožně vzpírat a překonat ji. Jenže, co když je tomu tak, že právě stagnace v evoluci inteligentního tvora znamená opravdovou dokonalost? Najít skutečné štěstí v momentálním okamžiku by přece znamenalo, že člověk překonal jeden ze svých základních pudů, takže skutečně by tedy evolvoval teprve tehdy, kdy by se o to přestal snažit. Nepřevýšil by svého stvořitele, nýbrž s ním splynul a příčina a důsledek by tak byly v jediném dokonalém štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristýna Ch. Kristýna Ch. | Web | 7. července 2012 v 10:27 | Reagovat

ano.. krásný blog!

2 Zu Zu | E-mail | Web | 7. července 2012 v 10:31 | Reagovat

děkuji (:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama